Vrtulníky: velmi nestandardni nákup

27. 11. 2019
Před dvěma týdny jsme se po jednom z jednání vlády dozvěděli, že Česká republika nakoupí americké vrtulníky Venom a Viper za 14,5 miliardy korun. Nezbývá mi, než se takovému rozhodnutí podivit, a to i přesto, že pro tuto chvíli ponechávám stranou, zda a jaké vrtulníky potřebujeme.

Důvodem mého údivu je velmi nestandardní cesta, kterou stát dospěl k výběru dodavatele. Cesta vyvolávající podezření, že ministerstvo obrany porušuje platné zákony ČR i předpisy EU a vystavuje zemi riziku mezinárodní arbitráže.

Vláda rozhodla o nákupu amerických strojů ve chvíli, kdy se podle oficiálních stanovisek ministerstva obrany výběr vrtulníků procesně stále ještě nacházel v předakviziční přípravné fázi, přičemž všichni byli ujišťováni, že ještě nebylo rozhodnuto o způsobu zadání zakázky. Pak ovšem vítěz nemohl být vybrán – protože nikoli překvapivě logika zákona o veřejných zakázkách vede od volby způsobu zadání k výběru dodavatele a ne naopak.

Samozřejmě tato situace nenechala chladnou druhou možnou dodavatelskou zemi, Itálii, jejíž firma Leonardo oslovila poslance z výborů pro bezpečnost a pro obranu s konceptem připomínek k průběhu výběru – lépe řečeno nevýběru – dodavatele a žádosti o to, aby poslanci podpořili spravedlivý a transparentní proces.


filip vojtechVláda zvolila jinou cestu a hájí se tím, že italský vrtulník nebyl dostatečně prověřen v boji. Co to ale znamená? V kolika a jakých konfliktech měl být nabízený typ zapojen? Čím musel vrtulník projít? Prokazuje se prověřenost v boji tím, že daný typ nikdy nebyl sestřelen? Nebo nějak jinak? Je ministerstvo připraveno tento požadavek přesně specifikovat, a případně snést i námitku diskriminace?

Italy nabízený vrtulník AW139 je nejprodávanějším typem v této kategorii. Slouží v řadě ozbrojených složek, takže je pravděpodobné, že byl v nějakém boji také prověřen. Možná v méně těžkých bojích než Venom, ale nějaké body by v transparentním posouzení nejspíš dostal.


Mluvilo se i o tom, že italský stroj byl původně navržen jako civilní. To je sice pravda, ale to nečiní tento vrtulník v nabízené verzi méně vhodným. Jednak proto, že civilní normy jsou přísnější než vojenské, nikoli naopak. A pak proto, že jde bezesporu o vrtulník generačně modernější a s lepšími parametry než Venom, má lépe využitelný vnitřní prostor, umožňuje střílet z kanónu i se zavřenými dveřmi, je z moderních materiálů (kompozity, titan), má kompletní systém odmrazování a tak dále. A mimochodem splňuje požadavky Armády ČR, pro které bude muset být Venom upraven. A v neposlední řadě je o polovinu levnější!

Chápu, že vláda může mít a má své politické preference. Může mít zájem utužit vztahy s USA odběrem nějaké techniky. Ale to samo o sobě v právním státě není a nemůže být důvodem pro výběr. To bychom pak totiž vůbec nemuseli mít zákon o veřejných zakázkách a jakákoliv složka státu by prostě nakupovala podle politických preferencí vlády a utrácela nijak nekontrolovatelné sumy peněz.

Vláda si tak musí položit – anebo jí je položíme ve sněmovně – několik otázek, zejména, jestli je připravena obhájit svůj postup před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a před soudy, a zda nemá pochyby o svém jednání vůči italské firmě Leonardo a neobává se nejen mezinárodní arbitráže a ostudy ČR, ale také těžkého dopadu na státní rozpočet ČR. Můj názor právníka je, že k obhájení připravena není a nemůže být. A že by pochybovat a obávat se měla.

Autor:
Vojtěch Filip, předseda ÚV KSČM
skola2 31 x
NAHORU