Zdravotním sestrám nestačí jen děkovat

sona markova mSvětová zdravotnická organizace prohlásila rok 2020, na počest dvoustého výročí narození Florence Nightingale, Rokem sester a porodních asistentek. Práce ošetřovatelky v 19. století nebyla považována za přijatelnou pro ženy, pacienty ošetřovali převážně muži. Navíc tehdy nebylo zvykem, aby vzdělané ženy z lepších rodin pracovaly. Florence Nightingalová se však vzepřela rodině i společenským konvencím, a stala se profesionální ošetřovatelkou. Úctu a respekt si získala během Krymské války, kdy zorganizovala a vedla skupinu sester pečujících o raněné britské vojáky ve vojenské nemocnici. Díky tvrdé práci a novým způsobům péče o nemocné a raněné se jí podařilo snížit úmrtnost ze 40 % na 2 %. V roce 1860 založila v Anglii první ošetřovatelskou školu, napsala přes 200 knih, článků a více jak 12 000 textů týkajících se principů profesionálního ošetřovatelství. Bojovala za práva pacientů,
zasloužila se o zlepšení péče a podmínek v nemocnicích a významně přispěla ke zvýšení prestiže povolání zdravotní sestry. Počátky českého ošetřovatelství sice sahají již do 10. století, kdy vznikaly první hospice a náboženské řády zřizovaly první špitály. Tehdejší ošetřovatelství ale poskytovalo laickou službu a bylo prováděno bez odborného vzdělání. V Čechách se první ošetřovatelské školy po vzoru Nightingalové otevřely až v letech 1874 a 1916 a jejich absolventky byly průkopnicemi ošetřovatelského vzdělávání u nás. O dva roky později byla v Praze zřízena vyšší sociální škola, která v rámci jednoletého studia připravovala sociální pracovníky, později diplomované sestry, pro samostatnou práci v terénu. Rozvoj zdravotnického školství v dalších letech přerušila válka, a sestry se mohly začít znovu vzdělávat až po roce 1945. Zdravotní sestry představují v léčbě pacientů nezastupitelný prvek. Jsou přítomny nejen při zrodu nového života, pomáhají zmírňovat utrpení pacientů, ale mnohdy je doprovázejí i při cestě poslední. Jsou nejen zručné a obětavé, ale také vzdělané a empatické. Sestry se nacházejí v centru většiny zdravotních týmů a mají klíčovou roli při podpoře zdraví, prevenci a léčbě nemocí. Obrovský význam, jaký zastávají v systému zdravotní péče, můžeme vidět především v těchto dnech, kdy se potýkáme s nepříznivou epidemiologickou situací v souvislosti s nemocí COVID- 19. Jsou to právě sestry, které této nemoci čelí s nejvyšším nasazením v první linii a tím dokazují, jak je jejich práce důležitá a nepostradatelná. Patří se jim z celého srdce děkovat, tleskat a zvonit zvony. Samo o sobě to ale nestačí. Pojďme se jim odvděčit především tím, že o jejich dlouhodobě neřešených problémech nebudeme jen mluvit, ale také je skutečně řešit. Jedná se především o často katastrofální nedostatek sester v akutní lůžkové péči, jejich následné přetěžování a vyhoření. Důležité jsou otázky vzdělávání a kompetencí. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na spravedlivé a odpovídající odměňování těch, které tak často nazýváme anděly.

Soňa Marková, stínová ministryně zdravotnictví za KSČM
skola2 1116 x
NAHORU